Sokol slaví 159. narozeniny

 

Připomeňme si, že Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době politické uvolněnosti 60. let 19. stol. z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tělocvičná jednota pražská (později Sokol Pražský) byla založena za účasti předních českých vlastenců 16. února 1862. Jednota ve svém znaku měla sokola v letu – ten byl symbolem síly, odvahy, bystrosti a lásky ke svobodě. Pozdrav „Na zdar!“ zavedl Josef Barák, žurnalista, heslo „Tužme se!“ vzniklo na návrh Tyršův. Jindřich Fügner prohlásil, že v Sokole si musí být všichni členové rovni a navrhl, aby si všichni tykali a oslovovali se „bratře“. Později přibylo oslovení „sestro“. První mužský kroj navrhl Josef Mánes, ovšem původní návrh byl průběžně doplňován a měněn dalších dvacet let. Červenou košili sokolové převzali od italských baribaldiovských bojovníků za svobodu. Od r. 1882 muži nosili kroj navržený Františkem Ženíškem. Znak Sokola ke kroji nakreslil opět Josef Mánes. Ženy si však na svůj kroj musely počkat až do 20. let 20. století. Josef Mánes je rovněž autorem prvního sokolského praporu. Matkou praporu se při jeho rozvinutí 1. června 1862 stala Karolina Světlá. Fügner dal podnět k šibřinkám, českému sokolskému maškarnímu bálu – první se konaly v Sokole Pražském v únoru 1865. V r. 1869 byl založen Tělocvičný spolek paní a dívek pražských a u jeho zrodu stály Kateřina Fügnerová, Žofie Podlipská a první náčelnice jednoty a Tyršova žačka Klemeňa Hanušová. Čeští umělci měli i později blízko k sokolstvu a jeho myšlence. Byly to například básně Jaroslava Seiferta, nositele Nobelovy ceny, přednesené na strahovském sokolském sletišti. Nebo pochod Josefa Suka V nový život, který byl složený pro nástup na sokolský slet a který se později stal vpravdě sokolskou hymnou. Vlastenecké zaměření Sokola se projevovalo od začátku a jeho vystupování (výlety v krojích, účast na národních slavnostech, veřejná cvičení aj.) povzbuzovalo národní sebevědomí. Za 1. světové války měli sokolové velký podíl na vzniku československých legií a v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech. Často byli nazýváni národním vojskem. Sokolští představitelé – starosta dr. Scheiner a náčelník dr. Vaníček – stáli u zrodu nové čsl. armády.

V současné době je Sokol moderní organizací, která nabízí široké sportovní a kulturní vyžití lidem každého věku. A ani v této složité době jeho činnost neustává. Cvičitelé a cvičitelky komunikují se svými svěřenci pomocí moderních technologií, posílají cvičební videa, výzvy k různým aktivitám a soutěžím. Na ně nezapomíná Ústřední škola ČOS a pořádá Večerní školu cvičitelů formou webinářů. Pokračuje online seriál #cvičímsesokolem, který ČOS začala na jaře loňského roku vysílat na svém youtubovém kanále a který se stal tehdy nejúspěšnější sérií metodických videí mezi českými sportovními organizacemi. Videa přináší inspirace k pohybovým aktivitám pro děti i dospělé. Na ČT Sport běží Sokolský zpravodaj, který má od konce září prodlouženou stopáž a obsahuje nové rubriky, především o sokolských osobnostech. Premiéry lze sledovat každou sobotu dopoledne, reprízy běží v průběhu týdne. ČOS vytvořila ve spolupráci s Českou středoškolskou unií také metodická videa pro studenty. Všichni se však těší, že tato náročná doba pomine a budou se moci vrátit do sokoloven, sportovat a potkávat se.