V současné době má svoje časopisy mnoho spolků, profesních sdružení i zájmových skupin. Úctyhodných 150 let však slaví pouze jediný z nich, časopis Sokol – „časopis zájmům tělocvičným věnovaný“. Jeho první číslo vyšlo již 1. ledna 1871 a jeho prvním redaktorem, majitelem a nakladatelem nebyl nikdo menší, než spoluzakladatel a první náčelník Sokola – dr. Miroslav Tyrš.

  Od února 1862, od založení první české tělocvičné jednoty Sokola Pražského, se sokolské myšlenky začaly rychle šířit po Českých zemích a rostl i počet nových jednot. Miroslav Tyrš od samého počátku usiloval o jednotný postup a jednotné vedení těchto jednot. Proto založil časopis Sokol jako pojítko mezi všemi členy. A hned v prvním čísle uveřejnil známý článek „Náš úkol, směr a cíl“, jímž předurčil všem současným i budoucím členům Sokola směr jejich snažení. Tyrš vedl časopis Sokol v letech 1871 až 1876 a pak ještě 1881 až 1884. Uveřejnil v něm mnoho důležitých statí, např. Hod olympický, O tělocvičné soustavě sokolské aj. V té době vycházelo téměř tisíc výtisků. Je zajímavé, že v prvním čísle vyšel i zásadní článek o dívčím tělocviku, jehož autorkou byla první náčelnice žen Klemeňa Hanušová.

   Časopis se od počátku snažil o sjednocování sokolského hnutí a burcoval k usilovné práci. Velice důležitou roli ve sjednocování sokolstva sehrál v období před povolením a vytvořením žup a před založením České obce sokolské. Redaktory časopisu Sokol byli postupně Jaroslav Stýblo, JUDr. Josef Scheiner, Jaroslav Urban, Josef Kavalír, Antonín Benda. Do roku 1941 vyšlo celkem 67 ročníků, pak bylo vydávání zastaveno. Obnoveno bylo znovu po 2. světové válce, kdy byl jeho redaktorem MUDr. Miroslav Kavalír.

   První náčelník Sokola a první redaktor časopisu Sokol dbal velice na estetickou stránku časopisu. Ten měl vynikající grafickou úpravu a unikátní hlavičku, kterou navrhl Josef Mánes (mimo jiné i autor nejstaršího sokolského praporu). K sokolskému emblému přivázal na stuhy původní sokolská hesla: Tužme se, Naprej (= Vpřed), Volnost, Rovnost, Vzlet sokolí, Síla lví, Křepost, Ladnost, Hrdinnost a Jarost. Teprve v roce 1948 byla obálka časopisu změněna. Autorem nového výtvarného řešení byl Karel Svolinský.  

   O 26 let později, v roce 1897, začal vycházet Sokolský věstník jako list českoslovanského sokolstva. Jeho prvním redaktorem byl Rudolf Bílek. Sokolský věstník hodnotil obecně činnost jednot a České obce sokolské, přinášel různé úvahy o stylu sokolské práce a o výchově, organizační rady a pokyny, zprávy a zkušenosti z jednot a žup i ze zahraniční činnosti Sokola. Součástí věstníku byly zpočátku i přílohy, které obsahovaly cvičební návody. Z těch však později vznikly odborné časopisy Cvičitel, Cvičitelka a další.

   Sokolský věstník vycházel od svého založení nepřetržitě 19 let až do roku 1915. Během 1. světové války nastala tříletá přestávka a jeho vydávání bylo obnoveno v roce 1918. Další přerušení nastalo za 2. světové války v roce 1940. Po válce nastalo jeho vzkříšení, ale na pouhé 3 roky. V roce 1948 byl umlčen stejně jako celá sokolská organizace v Československu. Znovu začal vycházet po obnovení Sokola v roce 1990. Stále se snažil o co nejlevnější vydání v jednoduchém černobílém provedení. Přispěl tehdy radami, dobrými příklady i návody na činnost při obnovování sokolských jednot.

   ČOS po svém obnovení dlouho zvažovala, zda obnoví také vydávání časopisu Sokol, který by ale měl celou organizaci opravdu reprezentovat před veřejností. Nakonec se pro vydávání tohoto měsíčníku skutečně rozhodla. Po počátečním nadšení a poměrně malém zájmu z jednot, a s ohledem na velkou finanční náročnost, se v roce 2011 začal Sokol vydávat pouze elektronicky. Od roku 2013 se vyzkoušela další varianta: každé čtvrtletí tištěný časopis, v ostatních měsících v elektronické podobě. Od roku 2020 vychází pouze tištěný čtvrtletník.

   Na závěr si pro porovnání připomeňme, jak prahli po vzdělání naši předchůdci v Milevsku. Ve třicátých letech minulého století odebírali 15 různých sokolských časopisů v celkovém počtu až 125 výtisků. Názvy těchto časopisů: Beseda, Cvičitel, Cvičitelka, Jas, Poupě, Sokol, Sokolice, Sokolský věstník (věstník ČOS), Tělocvik, Trocnov (věstník župy Žižkovy), Vzdělavatel, Vzkříšení, Loutkář a filmové časopisy. Přesto si vzdělavatel jednoty v roce 1935 posteskl: „Mělo by se odebírati více našich časopisů, když odebírají se jiné – méněcenné…“ Musíme přiznat, že naši předchůdci nebyli tolik přehlceni informacemi, jako jsme v současné době my. A že veškeré informace získávali převážně četbou. Ale přesto: nestálo by to za zamyšlení?

                                                                                                                         Zuzana Sekalová