Historie župy

Podrobnosti
Kategorie: Historie

Sokolská župa Jihočeská


Dne 1. ledna 2005 se začala psát historie první sloučené župy v celé České obci sokolské - Sokolské župy Jihočeské. Vznikla sloučením tří sokolských „husitských“ žup – župy Jeronýmovy se sídlem v Písku, župy Husovy se sídlem v Českých Budějovicích a župy Jana Žižky z Trocnova se sídlem v Táboře. Tento krok si vynutila změna státoprávního uspořádání České republiky a výzva výboru ČOS. Nová Sokolská župa Jihočeská sdružuje na území celého Jihočeského kraje 50 tělocvičných jednot s více než devíti tisíci členy. Sídlem župy jsou České Budějovice, střediska zůstávají v Písku a v Táboře.
Pohled do historie nám praví že nová župa není první sokolskou župou, která sdružovala všechny sokolské tělocvičné jednoty takto rozsáhlého území. O sdružování sokolských jednot do vyšších organizačních celků snil již první náčelník Sokola Dr. Miroslav Tyrš. Zvolil pro ně název župy. Tyršovy snahy po uskutečnění těchto myšlenek v letech 1863, 1868 i 1871 však rakouské úřady zmařily. Až v roce 1884 schválilo pražské místodržitelství stanovy prvních tří sokolských žup – Tyršovy, Východočeské a Středočeské. K nim se postupně přidávaly sokolské župy i v ostatních částech Čech.
Také členové sokolských jednot na území jižních Čech se velice brzy rozhodli pro vytvoření vlastní sokolské župy. Ustavující schůze této župy se konala dne 15. srpna 1885 v Českých Budějovicích. Župa byla nazvána po nejznámějším husitském vojevůdci – Janu Žižkovi z Trocnova, jejím sídlem se stalo město Tábor. Území župy Žižkovy však bylo příliš rozsáhlé, proto se naši předchůdci dohodli na jejím rozdělení. Za dělící čáru zvolili řeku Vltavu. Pravý vltavský břeh patřil i nadále župě Žižkově, na levém břehu vznikla nová župa nazvaná po nejvýznamnějším husitském kazateli mistru Janu Husovi. Ustavující schůze župy Husovy se konala dne 3. května 1891 a jejím sídlem se staly České Budějovice.
S přibývajícím počtem jednot bylo řízení i této nové župy stále náročnější. Proto se dělilo znovu. Dne 22. května 1898 byla v Blatné ustavena třetí jihočeská župa, pojmenovaná po nejvěrnějším příteli mistra Jana Husa, mistru čtyř univerzit a husitském kazateli, který byl stejně jako mistr Jan upálen pro své přesvědčení - po Jeronýmu Pražském. Jejím prvním sídlem se staly Strakonice, později se stálé sídlo župy Jeronýmovy přesunulo do Písku.
Další osudy každé z jihočeských žup se vyvíjely zcela samostatně. Je samozřejmé, že byly ovlivněny historickými událostmi stejně jako celé sokolské dění. Střídala se období bohaté sportovní, kulturní i společenské činnosti s obdobími stagnace nebo zákazu činnosti (obě světové války). Nejdelší období zákazu činnosti celé ČOS, tedy i sokolských žup a sokolských tělocvičných jednot, následovalo po únorovém puči roku 1948. Trvalo více než 40 let. Až po listopadové revoluci roku 1989 mohlo dojít k obnovení ČOS a celé sokolské organizace. Historické hranice jednotlivých žup byly tehdy pozměněny podle hranic příslušných okresů. Celkový počet žup na území České republiky – tedy čtyřicet čtyři – však zůstal zachován.
V současnosti je více než 50% členů Sokolské župy Jihočeské soustředěno v oddílech sokolské všestrannosti, které pracují ve 40 jednotách. Jsou určeny všem členům bez rozdílu věku a výkonnosti, kteří nechtějí sportovat závodně, ale mají radost z aktivního sportovního vyžití. Přesto se každoročně pro všechny věkové kategorie cvičenců, tj. žactvo, dorost i dospělé, konají župní přebory v atletice, plavání, sportovní gymnastice a šplhu, i závod zálesácké zdatnosti. Výsledky jednotlivých přeborů se započítávají do celoroční župní soutěže sokolské všestrannosti. Nejvšestrannější sportovci pak župu reprezentují v přeboru celé ČOS a velmi často se umisťují i na stupních vítězů. Kromě toho se mohou zájemci zúčastnit přeborů i v dalších sportovních odvětvích, např. ve volejbale, florbalu, stolním tenise nebo EUROTÝMU. Ty jsou určeny neregistrovaným sportovcům.
Sokol měl od samého začátku ve svém programu vedle základního „sokolského“ cvičení i mnohá sportovní odvětví, jako např. vzpírání břemen, zápas, šerm, plavání, veslování, bruslení, základy atletiky a dobře organizované výlety. Postupem času se přidávaly další a další sporty. V době své největší slávy měl Sokol ve svých řadách významné sportovce i olympijské vítěze. Ve sportovní tradici pokračují členové Sokola i dnes.
Proto i nová župa Jihočeská registruje mezi svými členy více než čtyři tisícovky sportovců, z nichž téměř polovinu tvoří mládež. Více než stovka sportovních oddílů, které se hlásí k 39 různým druhům sportů, pracuje ve 35 tělocvičných jednotách. Takto široké rozpětí sportovních odvětví samozřejmě není možné metodicky řídit z jednoho centra. Každý sport má své specifické zvláštnosti, nároky, pravidla i požadavky. Proto se jednotlivé sporty zúčastňují soutěží, pořádaných vlastními sportovními svazy, a ve své sportovní činnosti podléhají řízení těchto svazů. Oběma stranám toto řešení vyhovuje. Některá sportovní odvětví mohou, vzhledem k většímu zastoupení v ČOS, pořádat přebory České obce sokolské nebo i přebory župní.
První tzv. krajská, nebo také sloučená, župa, Sokolská župa Jihočeská, je zatím v ČOS jevem zcela ojedinělým. Přestože 1. ledna 2010 oslaví již svoje páté narozeniny, dosud nenašel nikdo odvahu k podobnému kroku a zbývající sokolské župy se drží poopravených historických hranic. Sokolská župa Jihočeská si vede velice dobře na poli sportovním, kulturním i v hospodaření, a tím dává velice dobrý příklad hodný následování.

Ing. Zuzana Sekalová 


Joomla! konzole ladění chyb

Sezení

Informace o profilu

Využití paměti

Dotazy do databáze