Marie Provazníková

Podrobnosti

Napsal Ingrid Váchová

Kategorie: Pozvánky na akce vzdělavatelského odboru

Zveřejněno: 10. leden 2021

Datum konání: 11. leden 2021

Marie Provazníková

* 24. 10. 1890 - † 11. 1. 1991

pro sokolky byla „náčelničkou“

V časopise Sokol z přelomu století si pisatelky naříkaly, že se v tělocvičnách nemohou samy ani rozhodnout, jestli budou komíhat na kruzích nebo metat kotrmelce. Jejich cvičební hodiny vedli muži. Sokolové měli za to, že jen muž je povolán k tomu, aby určoval, co je dámské fyzičce ku prospěchu. Podle toho jejich tělocvik vypadal. Místo ladnosti síla, místo půvabu vojenský pochod. Ženy se dočkaly své první náčelnice Milady Malé až v r. 1919. Po ní následovala slavná éra Marie Provazníkové.

Narodila se v Praze. Dětství prožívala v Sokole a zasvětila mu celý svůj život. Byla aktivní cvičenkou a později cvičitelkou. Pod vedením Tyršových spolupracovníků podstoupila jako žákyně základní sokolský výcvik. Již v šestadvaceti letech se stala náčelnicí v Karlíně.

Absolvovala dívčí gymnázium Minerva. Na Karlově univerzitě studovala tělesnou výchovu. Zvládla dva roky za jeden včetně státnic. Šla učit na gymnázium. Matka s dítětem a paní profesorka, navíc tělesné výchovy, to vzbuzovalo zvědavost i pochybnosti. Její první septimánky si myslely: nic nedovede, nebudeme se převlékat do cvičebního úboru. Profesorka vzala notes a zkoušela. Příště si pohrdání odpustily. Dvě z nich se po jejím vzoru staly profesorkami tělocviku. Od r. 1927 byla členkou zkušební komise pro učitele tělocviku na středních školách. V uznání vynikajících znalostí v oblasti pedagogiky a tělesné výchovy byla jmenována členkou poradního sboru při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

V r. 1918 se stala členkou náčelnictva Československé obce sokolské. Významně se zasloužila o to, aby byl sport otevřený všem, a postavila se za zrovnoprávnění ženské tělovýchovy a sportu v Sokole.  Vždy dbala o zachování prospěchu národa a vlasti. Díky ní se v Sokole rozšířily závodní hry, atletika, lyžování, bruslení, kanoistika, vodní sporty, putování a táboření. Zasloužila se o vybudování první sokolské horské chaty. Publikovala, řídila cvičitelské školy, kurzy, závody, zájezdy sokolstva do zahraničí. Za jejího vedení dobyla sokolská družstva řadu vítězství na mezinárodních tělocvičných závodech a na olympijských hrách. Jako náčelnice České obce sokolské vedla tři slavné všesokolské slety – IX. slet v r. 1932, X. slet v r. 1938 a XI. v r. 1948.

Cvičení žen s kužely na IX. všesokolském sletu 1932 diváci na Strahově sledovali se zatajeným dechem. Prezident Masaryk pozval náčelnici do své lóže a osobně ji pochválil. Po mohutném Reji v podání třiceti tisíců žen na památném X. všesokolském sletu 1938 se Evropou prohnala válka. Tím pečlivěji se připravovala na XI. všesokolský slet. S únorem 1948 vtrhly do příprav starosti jiného druhu. Marie vzpomínala: „Stačilo pár dní nové vlády, aby bylo jasno, že nastává konec Sokola… A přece jsme se rozhodli slet dokončit, už proto, aby nebyly zmařeny všechny oběti a úsilí již vynaložené a abychom se ještě sešli, byť jen pro rozloučení. A aby nám a zejména mládeži zůstala na Sokol vzpomínka co nejkrásnější.“ Při závěrečném vystoupení žen s kužely silně pršelo. Cvičenky byly promoklé, zkřehlé chladem, halenky se lepily na kůži... Ve vzduchu visela otázka: Kdy se zase sejdeme? A co bude mezi tím? Cvičení skončilo. Po vteřinách hrobového ticha se zvedla bouře potlesku. Davy se nehnuly z míst: „Opakovat!“ Za jedenáct sletů se něco takového nestalo. Náčelnice znejistěla. Pak zvolala do mikrofonu: „Chcete opakovat?“ Zdola zaburácelo: „Chceme!“ Kdo to nadšení zažil, nikdy nezapomněl: „To nebylo obyčejné cvičení, to byla bohoslužba.“ Rudé právo později napsalo, že provokativní sokolové, jejichž smutnou hrdinkou byla náčelnice Provazníková, se postarali o to, aby vykopali hrob Československé obci sokolské, pod jejímž štítem se mělo tělovýchovné hnutí sjednotit. Proč by je Marie chtěla sjednocovat, když po demokracii bylo veta? Na Minervě sedávala ve třídě s Olgou Masarykovou, vyznávala demokracii T. G. Masaryka a její sestra Jarmila byla prezidentovou asistentkou. Spisovateli Františku Kožíkovi se svěřila: „Chtěla bych, aby raději Sokol zakázali a zrušili, než by tu nádhernou myšlenku nějak zneuctili a pošpinili.“ Sokol neztělesňoval jen pohyb a zdatnost. Znamenal také dobrovolnou kázeň, duchovní svěžest, mravnost. Každý sokol a sokolka odmalička věděli, že jejich svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhých. 

Pro mezinárodní závody žen v tělocviku, které se skládaly z nářadí, prostných a hromadného vystoupení, vypracovala Provazníková soutěžní řád. Skvělým řečnickým výkonem v němčině a ve francouzštině dokázala, že byl přijat na mezinárodním fóru. V r. 1946 byla zvolena náčelnicí Mezinárodní gymnastické federace FIG a spolurozhodovala o přípravách LOH v Londýně. Sokolky pro olympiádu nacvičily povinné a volné sestavy na kruzích, na koni na šíř s madlem, na kladině, prostná a společné vystoupení s kužely s novými, náročnějšími a nápaditými prvky. Dne 3. 8. 1948 nastoupily do letadla. Jejich náčelnička zůstala doma, neobdržela pas. Požádala tedy o něj jako místopředsedkyně FIG – Mezinárodní tělovýchovné federace. Dostala ho dvacet čtyři hodin před závodem gymnastek. Ten den do Londýna už nic neletělo. Britský konzul však zařídil přistání neohlášeného cizího stroje, Marie v Ruzyni nastoupila. Druhý den sledovala výkon našich gymnastek. Postupně se vyhouply do čela a společná prostná byla pohybovým koncertem. Přivezly zlato! Vrátily se ověnčené slávou, ale bez milované náčelničky. Ministr spravedlnosti A. Čepička zuřil a prohlásil, že tu „bábu Provazníkovou“ měl nechat zatknout už v únoru, a ne si ji nechat upláchnout před nosem. Stala se prvním politickým uprchlíkem olympijských her. Pamětnice, která ji znala, soudila, že kdyby zůstala, dopadla by jako Milada Horáková. Marie přijala nabídku univerzity z New Jersey na vyučování tělesné výchovy. V Americe naštěstí měla již rodinu. Sokol neopustila. Hlavně se věnovala dvěma organizacím – Čs. sokolu v zahraničí a Americké obci sokolské, vedla několik cvičitelských škol a pomáhala organizovat slety. V r. 1950 se stala náčelnicí Ústředí čs. sokolstva v zahraničí. Funkci místostarostky vykonávala 14 let a 12 let byla náčelnicí ženských odborů. Napsala řadu odborných článků do časopisů a několik knih, mezi něž patří autobiografie To byl Sokol. V mnoha zemích se jí dostalo vysokých poct. Například Francie jí udělila Řád čestné legie, který cizincům uděluje jen velmi zřídka – zejména ženám.

Věřila v demokracii, svobodu, sokolské bratrství a v návrat Sokola do své vlasti. Nadšeně proto uvítala nástup demokracie v Československé republice v listopadu 1989 a následné znovuobnovení Sokola. Tehdy vlastnoručně napsala pozdrav: "Nazdar Sokolu, Tyršovu a Masarykovu", Vaše Marie Provazníková.

Zemřela 11. 1. 1991 v Schenacaty v USA ve věku 100 let. V r. 2002 ji byl udělen in memoriam Řád T. G. Masaryka III. třídy.

Zdroj: wikipedie; geocaching.com; Archiv, časopis Krásná 2012; Eva Uhrová

ŽUPNÍ PŘEBOR V PLAVÁNÍ

Podrobnosti

Napsal Vratislav Zahrádko

Kategorie: Pozvánky na akce

Zveřejněno: 11. prosinec 2020

Datum konání: 11. prosinec 2020

Župní přebor v plavání je z důvodu trvající epidemické situace zrušen.

Župní přebor odboru všestrannosti v plavání se uskuteční na plaveckém stadionu STARZ ve Strakonicích 16. ledna 2021. Podrobnější informace a propozice naleznete v Pozvánce.

Přílohy

File	File size
Pozvánka Župní přebor v plavání 2021	148 kB