Exlibris, (česky knižní značka) oznamuje vlastníka knihy . Označení vlastníka knihy je starou záležitostí, která se rozšířila po vynálezu knihtisku v polovině 15.století v celém světě. Knižní značkou si označovali své knižní vlastnictví členové církevních řádů a komunit, šlechtických a panovnických rodů, šlechta a v pozdější době pak i měšťané a bohatší části obyvatelstva civilizovaných zemí. Exlibris (knižní značka) je malým grafickým dílkem, který nejen označuje vlastníka knihy, ale je v mnoha případech i jedinečným produktem významných grafiků a malířů a pro majitele takto vytvořeného exlibris i radostí a chloubou. Dobře graficky navržená a majitelem používaná knižní značka charakterizuje i majitelův vztah ke knize. V mnoha případech pak knižní značka svými motivy označuje např. zájmy, zaměstnání, koníčky a mnohdy i politické přesvědčení majitele knihy , ale také svým textem říká čtenářům komu mají knihu po přečtení vrátit. Dříve takto označená kniha bývala, v převážné většině, majetkem soukromníků, později pak knihoven, muzeí a různých zájmových spolků. Mezi spolky, které vlastnily exlibris, nebo jejichž členové měli osobní exlibris s tématem svého sportovního zájmu, patřil Sokol. Značka byla vlepována do knihy na přídeští. Mnozí majitelé knižních značek se také stali sběrateli a knižní značky si mezi sebou vyměňovali, scházeli se na společných setkáních a to zejména prostřednictvím Spolku sběratelů a přátel exlibris ( založen 1918). Spolek pracuje do dnešních dní a pořádá každoročně své valné hromady a setkání, na kterých lze i vyměnit či objednat si nová exlibris. Sběratelé sbírají exlibris podle různých parametrů, např. dle autorů-výtvarníků, podle námětů, podle výtvarné techniky, podle majitelů nebo podle stáří knižních značek. Možnosti specializace sbírek jsou veliké. Sběratelé také mohou sbírat exlibris bez specifického zaměření. Jednou z takových sbírek je i sbírka exlibris českokrumlovského rodáka Svatopluka Samka ( nar. 1885 v Českém Krumlově, zemř. 1957 v Praze). Pan Samek byl bankovním úředníkem banky Union, posléze Živnobanky v Praze, nadšeným regionalistou a milovníkem Jižních Čech, zvláště Českého Krumlova. Byl též činovníkem Spolku sběratelů a přátel exlibris. Jeho sbírka byla darována Jihočeské vědecké knihovně v šedesátých letech a tak je knihovna nyní správcem sbírky. V současné době probíhá zpracování jednotlivých cca 13.000 ks. exlibris do elektronického katalogu. (www.cbvk.cz) Mezi exponáty jsou i některá exlibris se sokolskou tématikou. S těmi bych vás ráda seznámila. Jak je vidět na jednotlivých exlibris, sokolské hnutí bylo silným nábojem i pro výtvarníky v tak neobvyklé oblasti malé grafiky jakým tvorba exlibris je. Jistě i v současné době a v budoucnosti bude tématika a morální síla Sokola námětem pro malá i velká výtvarná a literární díla.

PhDr. Květa Cempírková
Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, květen 2015

exlibris01

Exlibris dorostu Mladoboleslavského.
Nakreslil r.1922 Josef Hodek (1888-1973)
učitel, malíř a grafik působící v Plzni.

exlibris02

Exlibris Josefa Štolby.
Nakreslil r.1933 Jaroslav Dobrovolský (1895-1942)
učitel a malíř z Lužic u Hodonína, umučen v KT Mathausen.

exlibris03

Exlibris Miroslava Cinnera (1909-1979)
učitele a aktivního Sokola v Pardubicích
Nakreslil r.1950 Pavel Šimon (1920-1950)

exlibris04

Exlibris J. Wintra
Nakreslil r. 1927 malíř a grafik Karel Kinský
z Turnova (1901-1969)

exlibris05

Exlibris Antonína Štětiny, správce sanatoria a nadšeného člena Sokola.
Technikou dřevorytu vytvořil r.1933 rodák z Krásna nad Bečvou,
malíř a grafik Josef Baruch (1894-1966).

exlibris06

Exlibris pro Sokol v Praze s velikou lípou,
která má v kořenech letopočet 1862 a ve větvích 1912.
Vytvořil r.1912 barevnou zinkografií akademický malíř
a loutkář Ota Bubeníček (1871-1962)

exlibris07

Exlibris neznámého majitele
vytvořil dřevorytem r.1928 František Molík (1894-1970)
akademický malíř, grafik, divadelní scénárista a autor divadelní hry