Pozvánky na akce

Tato stránka obsahuje vybrané pozvánky na akce pořádané župou nebo sdruženými tělocvičnými jednotami. Pozvánky na župní akce publikuje župa, pozvánky na akce tělocvičných jednot publikují tělocvičné jednoty.

 

Památný den sokolstva 8. 10.

 

Památný den sokolstva je poctou všem členům a členkám Sokola, kteří přinesli v boji za vznik našeho samostatného státu, udržení jeho existence, udržení demokracie a svobody oběť nejvyšší.

Datum 8. října bylo zvoleno na paměť tragických událostí, kdy při Akci Sokol v noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo takřka naráz zatklo na 1500 sokolských činovníků z ústředí, žup a větších jednot. Byli mučeni, vězněni, deportováni do koncentračních táborů. Více než 90 % z nich zaplatilo za svou oddanost Sokolu a vlasti životem. Výnosem říšského protektora Reinharda Heydricha byla Česká obec sokolská rozpuštěna a její majetek úředně zabaven. Nacisté považovali Sokol za nejnebezpečnější domácí organizaci. Není se co divit. Sokolové byli proslulí svým vlasteneckým a demokratickým smýšlením, svou kázní, organizací a také odhodlaností bránit své ideály. Sokolský odboj se významně podílel také na atentátu na Reinharda Heydricha. 

Jako symbol Památného dne sokolstva byl vybrán František Pecháček, sportovec, československý olympionik, sokolský činovník, autor nezapomenutelné sletové skladby mužů z r. 1938 nazvané "Přísaha republice". Jako jeden z hlavních představitelů domácího odboje byl umučen nacisty.

První připomenutí pohnutých událostí se uskutečnilo v Tyršově domě v r. 2012, tedy v roce 150. výročí založení Sokola. Vzhledem k příznivému ohlasu nejen v sokolské veřejnosti již rok poté Výbor ČOS prohlásil 8. říjen Památným dnem sokolstva a začal usilovat o prosazení tohoto dne na celorepublikové úrovni. Od loňského roku je 8. říjen významným dnem České republiky.

Po celé republice si sokolské jednoty a župy připomínají tento den vzpomínkovými akcemi u sokoloven, u pomníků padlých. Součástí dne bývá Večer sokolských světel – po vodě se posílají lodičky z přírodních materiálů s hořícími svíčkami.

Vzhledem k současné situaci byly jednoty nuceny akce rušit a připomínají si Památný den sokolstva v menších skupinkách nebo individuálně. Také Vy můžete vyfotografovat své lodičky a sdílet je na Vašem facebooku nebo poslat je na některý z kontaktů sokolské jednoty ve Vašem okolí.

 

 

Olga Holoubková

župní vzdělavatelka

Přílohy
FileFile size
Download this file (1.jpg)Památný den sokolstva 2020 - plakát172 kB
Zveme všechny kluky a holky na výlet s názvem Po stopách zvíkovského raráška, který pořádá písecká jednota v neděli 18. října. Sraz všech účastníků je ve 14:00 na parkovišti u hradu Zvíkov - z epidemiologických důvodů si dopravu ke hradu musí každý zajistit individuálně. Pokud bude počet výletníků větší než maximální povolená účast na venkovních akcích (aktuálně 20 lidí), uskuteční se výlet po několika skupinkách.
Na programu je návštěva hradu s možností komentované prohlídky (počet návštěvníků na jednu prohlídku bude omezený) a poté proběhne nedaleko Zvíkova krátká herní procházka. Předpokládané ukončení je v 17:00 opět na parkovišti u Zvíkova. S sebou si nezapomeňte oblečení dle počasí, pevnou obuv, drobnou sváču s pitím a roušku.

 

Po stopách zvíkovského raráška je prvním výletem z našeho nového programu Poznej svou vlast, a je tedy potřeba se na tento výlet v případě zájmu přihlásit na tomto odkaze (více informací na Centrum Odboru všestrannosti).

V případě dotazů ohledně výletu se obraťte na vedoucího Petra Topinku (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

 

POZOR! VÝLET BYL KVŮLI VLÁDNÍMU NAŘÍZENÍ ODLOŽEN, PROZATÍM NA NEURČITO.

 
Za T. J. Sokol Písek
Marek Matoška
Přílohy
FileFile size
Download this file (1.png)Výlet na Zvíkov - ODLOŽENO1760 kB

Župní přebor v plavání je z důvodu trvající epidemické situace zrušen.

Župní přebor odboru všestrannosti v plavání se uskuteční na plaveckém stadionu STARZ ve Strakonicích 16. ledna 2021. Podrobnější informace a propozice naleznete v Pozvánce.

 

Přílohy
FileFile size
Download this file (1.pdf)Pozvánka Župní přebor v plavání 2021148 kB

Marie Provazníková

* 24. 10. 1890 - † 11. 1. 1991

 

pro sokolky byla „náčelničkou“

 

V časopise Sokol z přelomu století si pisatelky naříkaly, že se v tělocvičnách nemohou samy ani rozhodnout, jestli budou komíhat na kruzích nebo metat kotrmelce. Jejich cvičební hodiny vedli muži. Sokolové měli za to, že jen muž je povolán k tomu, aby určoval, co je dámské fyzičce ku prospěchu. Podle toho jejich tělocvik vypadal. Místo ladnosti síla, místo půvabu vojenský pochod. Ženy se dočkaly své první náčelnice Milady Malé až v r. 1919. Po ní následovala slavná éra Marie Provazníkové.

 

Narodila se v Praze. Dětství prožívala v Sokole a zasvětila mu celý svůj život. Byla aktivní cvičenkou a později cvičitelkou. Pod vedením Tyršových spolupracovníků podstoupila jako žákyně základní sokolský výcvik. Již v šestadvaceti letech se stala náčelnicí v Karlíně.

Absolvovala dívčí gymnázium Minerva. Na Karlově univerzitě studovala tělesnou výchovu. Zvládla dva roky za jeden včetně státnic. Šla učit na gymnázium. Matka s dítětem a paní profesorka, navíc tělesné výchovy, to vzbuzovalo zvědavost i pochybnosti. Její první septimánky si myslely: nic nedovede, nebudeme se převlékat do cvičebního úboru. Profesorka vzala notes a zkoušela. Příště si pohrdání odpustily. Dvě z nich se po jejím vzoru staly profesorkami tělocviku. Od r. 1927 byla členkou zkušební komise pro učitele tělocviku na středních školách. V uznání vynikajících znalostí v oblasti pedagogiky a tělesné výchovy byla jmenována členkou poradního sboru při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

V r. 1918 se stala členkou náčelnictva Československé obce sokolské. Významně se zasloužila o to, aby byl sport otevřený všem, a postavila se za zrovnoprávnění ženské tělovýchovy a sportu v Sokole.  Vždy dbala o zachování prospěchu národa a vlasti. Díky ní se v Sokole rozšířily závodní hry, atletika, lyžování, bruslení, kanoistika, vodní sporty, putování a táboření. Zasloužila se o vybudování první sokolské horské chaty. Publikovala, řídila cvičitelské školy, kurzy, závody, zájezdy sokolstva do zahraničí. Za jejího vedení dobyla sokolská družstva řadu vítězství na mezinárodních tělocvičných závodech a na olympijských hrách. Jako náčelnice České obce sokolské vedla tři slavné všesokolské slety – IX. slet v r. 1932, X. slet v r. 1938 a XI. v r. 1948.

Cvičení žen s kužely na IX. všesokolském sletu 1932 diváci na Strahově sledovali se zatajeným dechem. Prezident Masaryk pozval náčelnici do své lóže a osobně ji pochválil. Po mohutném Reji v podání třiceti tisíců žen na památném X. všesokolském sletu 1938 se Evropou prohnala válka. Tím pečlivěji se připravovala na XI. všesokolský slet. S únorem 1948 vtrhly do příprav starosti jiného druhu. Marie vzpomínala: „Stačilo pár dní nové vlády, aby bylo jasno, že nastává konec Sokola… A přece jsme se rozhodli slet dokončit, už proto, aby nebyly zmařeny všechny oběti a úsilí již vynaložené a abychom se ještě sešli, byť jen pro rozloučení. A aby nám a zejména mládeži zůstala na Sokol vzpomínka co nejkrásnější.“ Při závěrečném vystoupení žen s kužely silně pršelo. Cvičenky byly promoklé, zkřehlé chladem, halenky se lepily na kůži... Ve vzduchu visela otázka: Kdy se zase sejdeme? A co bude mezi tím? Cvičení skončilo. Po vteřinách hrobového ticha se zvedla bouře potlesku. Davy se nehnuly z míst: „Opakovat!“ Za jedenáct sletů se něco takového nestalo. Náčelnice znejistěla. Pak zvolala do mikrofonu: „Chcete opakovat?“ Zdola zaburácelo: „Chceme!“ Kdo to nadšení zažil, nikdy nezapomněl: „To nebylo obyčejné cvičení, to byla bohoslužba.“ Rudé právo později napsalo, že provokativní sokolové, jejichž smutnou hrdinkou byla náčelnice Provazníková, se postarali o to, aby vykopali hrob Československé obci sokolské, pod jejímž štítem se mělo tělovýchovné hnutí sjednotit. Proč by je Marie chtěla sjednocovat, když po demokracii bylo veta? Na Minervě sedávala ve třídě s Olgou Masarykovou, vyznávala demokracii T. G. Masaryka a její sestra Jarmila byla prezidentovou asistentkou. Spisovateli Františku Kožíkovi se svěřila: „Chtěla bych, aby raději Sokol zakázali a zrušili, než by tu nádhernou myšlenku nějak zneuctili a pošpinili.“ Sokol neztělesňoval jen pohyb a zdatnost. Znamenal také dobrovolnou kázeň, duchovní svěžest, mravnost. Každý sokol a sokolka odmalička věděli, že jejich svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhých. 

Pro mezinárodní závody žen v tělocviku, které se skládaly z nářadí, prostných a hromadného vystoupení, vypracovala Provazníková soutěžní řád. Skvělým řečnickým výkonem v němčině a ve francouzštině dokázala, že byl přijat na mezinárodním fóru. V r. 1946 byla zvolena náčelnicí Mezinárodní gymnastické federace FIG a spolurozhodovala o přípravách LOH v Londýně. Sokolky pro olympiádu nacvičily povinné a volné sestavy na kruzích, na koni na šíř s madlem, na kladině, prostná a společné vystoupení s kužely s novými, náročnějšími a nápaditými prvky. Dne 3. 8. 1948 nastoupily do letadla. Jejich náčelnička zůstala doma, neobdržela pas. Požádala tedy o něj jako místopředsedkyně FIG – Mezinárodní tělovýchovné federace. Dostala ho dvacet čtyři hodin před závodem gymnastek. Ten den do Londýna už nic neletělo. Britský konzul však zařídil přistání neohlášeného cizího stroje, Marie v Ruzyni nastoupila. Druhý den sledovala výkon našich gymnastek. Postupně se vyhouply do čela a společná prostná byla pohybovým koncertem. Přivezly zlato! Vrátily se ověnčené slávou, ale bez milované náčelničky. Ministr spravedlnosti A. Čepička zuřil a prohlásil, že tu „bábu Provazníkovou“ měl nechat zatknout už v únoru, a ne si ji nechat upláchnout před nosem. Stala se prvním politickým uprchlíkem olympijských her. Pamětnice, která ji znala, soudila, že kdyby zůstala, dopadla by jako Milada Horáková. Marie přijala nabídku univerzity z New Jersey na vyučování tělesné výchovy. V Americe naštěstí měla již rodinu. Sokol neopustila. Hlavně se věnovala dvěma organizacím – Čs. sokolu v zahraničí a Americké obci sokolské, vedla několik cvičitelských škol a pomáhala organizovat slety. V r. 1950 se stala náčelnicí Ústředí čs. sokolstva v zahraničí. Funkci místostarostky vykonávala 14 let a 12 let byla náčelnicí ženských odborů. Napsala řadu odborných článků do časopisů a několik knih, mezi něž patří autobiografie To byl Sokol. V mnoha zemích se jí dostalo vysokých poct. Například Francie jí udělila Řád čestné legie, který cizincům uděluje jen velmi zřídka – zejména ženám.

Věřila v demokracii, svobodu, sokolské bratrství a v návrat Sokola do své vlasti. Nadšeně proto uvítala nástup demokracie v Československé republice v listopadu 1989 a následné znovuobnovení Sokola. Tehdy vlastnoručně napsala pozdrav: "Nazdar Sokolu, Tyršovu a Masarykovu", Vaše Marie Provazníková.

Zemřela 11. 1. 1991 v Schenacaty v USA ve věku 100 let. V r. 2002 ji byl udělen in memoriam Řád T. G. Masaryka III. třídy.

 

Zdroj: wikipedie; geocaching.com; Archiv, časopis Krásná 2012; Eva Uhrová